červen
V červnu můžeme předpokládat, že se již výstřelky chladu opakovat nebudou.
Srážek je zatím dost a vše dobře roste. Pokud budou i teploty vyšší, můžeme být spokojeni úplně. Přinášíme opět rady, na co byste neměli v červnu zapomenout.
* Po květnu s nadstandardními srážkami vše roste jako z vody, včetně plevelů a trávy. Proto pilně plejeme, okopávám a sečeme trávníky. Podle aktuální potřeby konkrétních rostlin zavlažujeme a přihnojujeme. Zvláště rostliny v nádobách musíme přihnojovat pravidelně.
* S postupným nástupem léta pravidelně zaléváme všechny letošní výsadby. Nové rostliny už nyní vysazujeme výhradně z kontejnerů a opět pečlivě zaléváme.
* V zeleninových a květinových záhonech páchají velké škody plži. Používáme přípravky proti slimákům šetrné k přírodě, které nezanechávají v půdě škodlivá rezidua. Vybíráme granule, které se přirozeně rozkládají a které nejsou jedovaté pro domácí zvířata a další živočichy, jako například ježky.
* Pečlivě kontrolujeme také všechny rostliny, abychom včas odhalili případný výskyt chorob nebo škůdce.
* Posekanou trávou použijeme k mulčování, nebo ji necháme zavadnout a pak ji dáme do kompostu. Najednou nedáváme příliš velkou vrstvu, začala by se zahřívat a hnít. Je dobré trávu promísit s jiným organickým materiálem nebo půdou či starším kompostem. Při mulčování prohlubní kolem stromů nesmí přijít tráva až těsně ke kmeni, necháme zde mezeru.
ZELENINOVÁ ZAHRÁDKA
•Chladný květen opět potvrdil pravidlo, že s výsadbou teplomilných zelenin nespěcháme. Začátek června je správným obdobím. Vysadíme především rajčata, papriky, lilky, tykve a okurky.
•Také sklízíme špenát a po jeho sklizení můžeme vyset naťovou cibuli sečku neboli ošlejch.
•Pokud chceme mrkev k podzimní sklizni, je nejvyšší čas ji začátkem měsíce vyset.
•Průběžně sklízíme dorůstající zeleninu a bylinky, které seřízneme nejpozději na počátku květu.
•Pokračujeme ve vylamování postranních výhonků u rajčat a vyvazování hlavního stonku k opoře.
•Do poloviny června sklízíme ještě rebarboru, později by řapíky byly již příliš kyselé. Vyséváme letní salát, pozdní košťáloviny, pozdní mrkev, ředkev, pekingské zelí. Letní saláty jsou odolné proti vybíhání. Vysazujeme je ve 14denních intervalech.
•Pravidelně přihnojujeme plodovou zeleninu komplexním hnojivem na násadu květů a tvorbu plodů.
•Rajčata, okurky a tykve můžeme postříkat preventivně přípravkem s výtažkem z mořských řas (Alginure) na zvýšení imunity proti plísňovým onemocněním.
•Průběžně sklízíme hrášek, salát a kedlubny.
•Pokud jsme po sklizené časné zelenině vyseli salátovou řepu, musíme ji nyní vyjednotit. Případně ji ještě vysejeme.
•Kopr sklízíme, jakmile naroste 15-20 cm. Pokud nám přeroste, necháme si ho do okurek.
•U česneku paličáku odstraníme květenství.
•Včas sklidíme cibulku perlovku, aby nám nezačala prorůstat.
OKRASNÁ ZAHRÁDKA
•I v chladnějších lokalitách již můžeme vynést ven choulostivější rostliny, jak pokojové a subtropické na letnění, tak i choulostivější balkonovky.
•Po odkvětu seřízneme janovce a čilimníky, abychom rostliny přiměli k větvení. Na nových výhonech příštím rokem bohatěji pokvetou. Nicméně nestříháme je příliš nakrátko, radikální zmlazení jim neprospívá.
•Pokud si chcete rozmnožit některé keře, využijeme první polovinu měsíce. Připravíme si bylinné řízky například u hortenzie, klokoče, bezu, komule, krásnoplodky, kručinky, pustorylu, trojpuku, vajgélie, nebo zlatice.
•Až okrasné cibuloviny, především hyacinty, tulipány, případně narcisy, již dostatečně zatáhly a listí zežloutlo, vyjmeme jejich cibule, očistíme, osušíme a umístíme na suché místo. Druhy, které mají jen jemnou slupku a hrozilo by vyschnutí (bledule, kandík, sněženka, řebčík) umístíme do písku, rašeliny nebo pilin. Drobné cibuloviny nevybíráme každoročně.
•Pravidelně vyvazujeme plaménky, zimolez a rychle rostoucí popínavé rostliny.
•Nakvétajícím růžím doplníme další dávku hnojiva. Ošetřujeme keříky fungicidním přípravkem proti houbovým chorobám včetně obávané černé skvrnitosti a nečekáme až na napadení. Možná bude nutné zasáhnout také proti hmyzím škůdcům, prohlédneme listy a spodky poupat.
•Okrasný trávník má optimální délku kosení 3 cm, nižší vysiluje porost, zpomaluje růst a napomáhá rozvoji plevelů. Pravidelně jej zavlažujeme a doplňujeme komplexní výživu. Na více zaplevelené trávníky použijeme postřik selektivními herbicidy, na dobře udržované stačí pozvolna rozpustné hnojivo s herbicidní složkou. Pokud je sucho, zvedneme výše lištu sekačky, aby nám trávník příliš nevysychal a netvořily se lysiny. Kde máme trávník pod závlahou, tam nebezpečí nehrozí.
•Vysoké letničky necháme prorůstat do opor nebo je vyvazujeme. Odkvetlé květy trvalek, letniček a především květin v truhlících odstraňujeme, abychom podpořili další kvetení.
•Některé trvalky po seříznutí po čase znovu nakvétají (remontují).
•Odkvetlým pivoňkám ostříháme tvořící se plody, pokud jsme je nezastřihli hned po odkvětu.
•Lilie až do rozkvětu potřebují dostatek vláhy, nesmáčíme však listy. Do kytic je řežeme kus nad zemí, ponechaná olistěná část nadále zásobuje cibuli živinami.
OVOCNÁ ZAHRÁDKA
•Do poloviny měsíce provádíme tzv. Šittův řez u meruněk. Spočívá ve zkrácení letorostů, které jsou delší než 20 cm. Tím dojde k tvorbě předčasného obrostu, což zvýší plodnost. Zároveň ji i opozdí a květy tak lépe uniknou pozdním mrazíkům.
•U příliš ovalených stromů udělám probírku plodů, abychom stromy nepřetížili a zabráníme také hromadnému opadu plodů. Také u velmi mladých stromků neponecháváme plody, nebo jen jeden na vzorek.
•Podkládáme jahody slámou, aby plody v suchu dozrávaly. Jahodiště pečlivě chráníme před slimáky, obsypeme obvod záhonů granulemi. Při sběru odstraňujeme také všechny poškozené plody. Závadné plody nedáváme do kompostu, ani nenecháváme na kraji jahodiště, podporovali bychom rozvoj houbových infekcí.
•Podle lokalit a odrůdy začínají dozrávat třešně. U vysokých stromů lze spojit sklizeň s radikálním zmlazením. Výrazně ořežeme nejvyšší větve a posléze je můžeme na zemi také obrat.
•Koncem měsíce, pokud je to třeba, chráníme drobné ovoce – rybízy, angrešty a rané odrůdy borůvek před ptáky